Loupak.cz - Citáty

Ženy a muži žijí na jedné zemi, a přece každý ponechán sám sobě, bez pomoci! Je tohle lidstvo? Kdo se je odvažoval definovat jedním slovem? Žena, až do dnešní doby otrokyně, zůstávala stále naprosto neznámá a všechny domýšlivé psychologické studie dokazovaly jenom lichost vývodů, které sloužily ničím nepodloženým výmyslům spisovatelů a moralistů. A muž, ani ten nechápal sám sebe; zbaven opory ženy, jež by ho doplňovala, byl nucen sám se probíjet životem, sám se radovat a sám bojovat; zbytečně se zřeknuv spontánního úsměvu, který by mu mohl odkrýt smysl krásy celého vesmíru, zůstával slabý nebo krutý, vždy nedokonalý. Žena i muž, oba dva byli každý jiným způsobem hodni politování.

Muž má jedinou bezpečnou lásku - lásku své matky.

Jsou muži, kteří se dovedou k ženám chovat jinak, než s nimi souložit.

Žena, která na sebe nepoutá pozornost mužů, je v podstatě nešťastná.

Muž, jenž má jazyk, pravím, není mužem, když jím neumí dobýti ženy.

Všechny ostatní půvaby jsou pro ženy; krása postavy je jediným půvabem mužů.

Žena má sklon stále myslet na muže, muž jen nezapomínat na ženy.

Veškeré neštěstí mužů pochází z toho, že neumějí zůstat klidně sedět ve svém pokoji.

Žena nespokojená se svým mužem si jej přetváří k obrazu svému. Potom začne být nespokojená se svým obrazem.

Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak nejnešťastnějšího tvora na světě.